Jdi na obsah Jdi na menu
 


ŠKODA 120 S Rallye článek

20. 11. 2013

Popis vozu Škoda 120S Rallye

Další vývoj modifikací Škoda, ovlivnily dvě skutečnosti. Mezinárodní automobilová federace FIA vypsala v okruhovém evropském mistrovství od roku 1971 novou objemovou třídu do 1300 cm3 a vozy Škoda se dostali do nevýhody oproti vozům s větším objemem. Proto se hledala možnost jak se dostat co nejblíže k objemu motoru 1300 cm3

AZNP připravoval motor pro budoucí velkosériovou výrobu vozu Škoda 120 L. Zásadní změnou, bylo zvýšení zdvihu motoru ze 68 na 72 mm, což při vrtání 72 mm dalo objem 1172 ccm. Karburátor Jikov 32 DDSR a převodovka zůstaly beze změny.

Postaveny prototyp tím dostal název „Škoda 120 S“ a i když nebyl dodáván tak odladěný jako Š 110 L Rallye, který dával v základu velmi dobré parametry pro další práce úpravců.  Tím vycházel stavbou ze seriové řady Š 110 L a LS.

Spojka byla opatřena talířovou pružinou a další významnou změnou (již osvědčenou a vyzkoušenou "zvenčí" na 110 L Rallye) bylo přemístění chladiče do přední části vozidla. Zmenšil se sice zavazadlový prostor, ale zvětšila se účinnost chladícího systému, protože odpadl pohon ventilátoru.
Vůz byl homologován bez nárazníků a to poprvé 1.9. 1971 pod No.1636. Nádrž o objemu 58 litrů, měla plnící hrdlo vyvedeno do zavazadlového prostoru a opatřeno rychlouzávěrem. Stěrače byly doplněny ostřikovači které,vedly přímo do ramínek stěračů. U nohou spolujezdce byla instalována další nádobka na kapalinu do ostřikovačů. Dále byla instalována podtlaková houkačka přepínatelná s elektrickým klaksonem. Všechny ovládací prvky byly na středovém panelu, včetně spínací skřínky zapalování.

Přístrojová deska dostala známou "kapličku" s otáčkoměrem do 8000 ot/min-1, tlakoměrem a teploměrem oleje. Ale ještě, než se tak stalo, byla přístroje pro teplotu a tlak oleje umístěny místo popelníku v úhledném obdélníkovém rámečku. Otáčkoměr značky SCHMIT byl umístěn na palubní desce vpravo od řidiče.

Podvozkové komponenty nezůstaly beze změn, proběhlo vyztužení nápravnice a vlastních ramen.. Poměrně velké starosti dělali brzdy přesto že, licence předních brzdičů DUNPLOP zajišťovala dostatek brzdné účinnosti tak celková sestava byla poddimenzována. Elektronové disky kol 5,5 x 13" byly osazeny pneu Barum 165 SR 13 OR 6. Základní rozměry vozu: 3970 x 1620 x 1380 mm, rozvor 2400 mm, rozchod vpředu / vzadu 1280 / 1250 mm.

Maximální rychlost 150 km/h, zrychlení 0-100 km/h za 16,4 s.a základní spotřeba při použitém palivu benzín Super byla 9,8l/100km při sportovní jízdě se spotřeba udávala cca 14,5l/100km.

Pro soutěže se ladil vůz do verze 120 S Rallye. Základní ladičská kouzla, ostřejší vačky, větší sací ventily, dva dvojité karburátory Weber 40 DCOE 2, plno průtokový filtr oleje Pulorator a chladič oleje, obložení spojky Ferodo, sportovní tlumič výfuku a převzatá převodovka ze 110 L Rallye, udělala z auta slušného dravce.

 Vůz také dostal standardní soutěžní vybavení - rám, měřící přístroje, navigátora a další potřebné věci.
Tento typ testoval Svět motorů v roce 1975 a naměřil u něj max. rychlost 153,8 km/h (se soutěžní převodovkou) a zrychlení 0-100 km/h za 14,7 s. Spotřeba jim vyšla na 12,35 l/100 km.

skoda120s-2v-1.jpg

 

Špičkovou verzi představoval vůz startující v roce 1972 v Brně ve dvouhodinovce Mistrovství Evropy 1. divize. Motor byl převrtán na 75,4 mm a vyladěn na co nejvyšší výkon. Karburátory byly bez čističů vzduchu, motor měl suchou olejovou vanu a podvozek byl řádně přitvrzený a vůz maximálně odlehčený. O nějakém tlumiči výfuku nebyla řeč. Kola 5,5x13 dostala odpovídající pneu Dunlop Racing 4,30/11,50 - 13. Maximální rychlost se udávala 200 km/h. Vůz vynikal spolehlivostí, ale na zcela suverénní postavení Alfy Romeo GTAJ nestačil (to ostatně nikdo). Pokulhával i za Fiaty 128 Coupé a NSU TT. Jen díky odpadnutí všech přeladěných Fiatů a dalších vozů se dostal v závodě Jaroslav Bobek ze 14. místa v prvním kole na 5. místo v cíli.

Továrně připravované vozy vedené Milanem Židem, Brunclíkem a V. Bobkem jun. řádily v Poháru míru a přátelství. Dobře jim sekundoval Jaroslav Kovář, Voltr, Vančura, Michl a Němec Thomas. Již v éře stotřicítek jezdili se 120 S Vojtěch a Martinovský. V domácím mistrovství měly konkurenci v Adámkově NSU TT a Tvrdého Alfě.
V rallye se na naší půdě setkávaly jen s neporazitelným Hubáčkem na Alpině 1600, mimo něj neměly konkurenci. Tovární zastoupení tvořili jezdci Žid, Horsák, Jelínek a Blahna. Klubové týmy používaly toto nářadí ještě pro několik dalších posádek, např. v Barum teamu.

Vozy se vyráběly v letech 1972 až 1974, počet kusů nezjištěn s ohledem na pouze nutně nezbytný počet série pro homologaci u FIA. Převážnou část  vyrobených vozů odebralo ministerstvo vnitra pro své potřeby. Vozy ministerstva vnitra byli vybaveny sériovými nárazníky a obchodní označení Škoda 120 S typové číslo Š728

Homologace probíhala na dvě části podle dochované dokumentace z roku 1.9.1971 N1636 proběhla první a druhá část homologace proběhla 1.10.1973 N163 je pouze pro sucho skříň motoru.

 

01.jpg

 

 

 

Náhledy fotografií ze složky ŠKODA 120 S Rallye dobové fotografie