Jdi na obsah Jdi na menu
 


8. 9. 2026

Současná paliva a provoz veteránů

Proč moderní benzín chutná veteránům jako jed a jak z toho ven?

Odborně-osvětový průvodce palivy, normami ČSN vs. EN 228 a seřízením pro veteránisty

Když se veteránista po zimě vrátí do garáže, otočí klíčkem a motor ne a ne naskočit – nebo v nejhorším případě najde pod karburátorem loužičku a v nádrži podivný sliz – často přijde na přetřes stará známá věta: „Za to může absence olova!“

Jenže olovo je v tomhle příběhu tak trochu nevinně. Absence tetraethylolova znamenala v podstatě jen to, že musíme do nádrže přilít aditivum pro ochranu netvrzených ventilových sedel. Skutečný a mnohem zákeřnější problém spočívá v celkové změně normativních požadavků, rafinérské technologie a chemického složení dnešních paliv.

Zatímco vnímáme benzín jako pořád tu stejnou čirou tekutinu, rafinérie za posledních 30 let změnily jeho recepturu k nepoznání. Dnešní benzín je ušitý na míru moderním autům plným počítačů, vstřikovačů a katalyzátorů. Starému karburátorovému motoru ale tahle „moderní dieta“ chutná asi tak jako čistý líh se sodovkou.

1. Souboj normativů: Československé ČSN vs. Dnešní ČSN EN 228

Jakost automobilových benzínů byla v ČSSR dlouhá léta řízena normami řady ČSN 65 6505. Tehdejší benzín (známý jako Normal RON 78–80, Special RON 90–91 nebo Super RON 95–96) byl z dnešního pohledu těžké, poctivé a velmi stabilní palivo.

  • Původní norma ČSN: Palivo obsahovalo nízký podíl lehkých frakcí, mělo nízký tlak par (RVP) a bylo stabilní i při vyšších teplotách. V nádrži vydrželo bez úhony ležet klidně dva roky, neobsahovalo žádný kvasný ethanol a neagresivně reagovalo se zinkovými slitinami (Zetal-Zamak) i původní pryží.
  • Současná norma ČSN EN 228: Diktuje složení s ohledem na emisní limity a katalyzátory. Aby moderní přímovstřikový motor nastartoval v mrazu na první otočení, obsahuje dnešní benzín vysoký podíl lehkých, velmi těkavých složek (např. butan). Antidetonační vlastnosti po zákazu olova dohánějí aromáty (až 35 % objemu) a oxygenáty.
Parametr Původní norma ČSN (do r. 1990) Současná norma ČSN EN 228
Antidetonační přísada Tetraethylolovo (TEL) 0,4–0,6 g/l Aromatické uhlovodíky, ETBE
Obsah biosložky 0 % (Čisté ropné frakce) Až 10 % (Bioethanol E5 / E10)
Odpařivost a bod varu Těžší frakce, stabilní do 50 °C Lehké frakce (butan), vře již od 35 °C
Reakce s kovy a pryží Neutrální k mosazi, pryži i slitinám ZAMAK Hygroskopická koroze, naleptávání gumy
Přirovnání ze života: Starý benzín byl jako poctivý hustý vývar. Dnešní benzín podle ČSN EN 228 je jako šumivá tabletka ve vodě – okamžitě se odpařuje, pění a v teplém motorovém prostoru bouřlivě reaguje.

2. Frakční složení a fenomén „bublin v trubkách“ (Vapor Lock)

Určitě jste to zažili: Vyrazíte na letní sraz, motor šlape jako hodinky. Zastavíte na benzínce na kávu, a když po deseti minutách chcete odjet, motor točí, ale nechytne. Nebo v horku začne poškubávat a zhasne.

Proč se to děje?

Karburátor a mechanická membránová pumpa leží u starých aut přímo na bloku motoru nebo v těsné blízkosti výfuku. Zatímco starý benzín držel kapalné skupenství, dnešní benzín se začíná vařit už při teplotách okolo 35 až 45 °C! V trubkách a v čerpadle vzniknou plynné bubliny (Vapor Lock). Protože čerpadlo dokáže pumpovat pouze kapalinu (ne plyn), motor zůstane bez paliva. V plovákové komoře se navíc benzín odpaří a jeho páry po zastavení přesytí a zavalí sací potrubí.

3. Bioethanol (E5 / E10): Tichý požírač pryže a kovu

S příchodem normy EN 228 vstoupila do paliva lihová složka. Líh je pro staré auto pohroma ze dvou hlavních důvodů:

A. Hygroskopičnost a fázová separace

Ethanol extrémně pohlcuje vzdušnou vlhkost. Při delším stání v garáži dochází k tzn. fázové separaci – od benzínu se oddělí směs vody a lihu, která klesne na dno nádrže. Výsledkem je hloubková koroze ocelových nádrží a oxidace hliníkových i zinkových slitin karburátorů. Slitiny Zetal pod vlivem lihu doslova „kvetou“ bílým/šedým práškem a krystaly, které nekompromisně ucpou trysky a jemné kanálky volnoběhu.

B. Rozpouštěcí schopnost a degradace pryže

Ethanol působí jako silné rozpouštědlo. Původní pryžové hadičky, těsnění a membrány akceleračních pumpiček rozežírá, guma bobtná, měkne, nebo naopak křehne a praská. Navíc uvolňuje letité usazeniny v nádrži, které následně ucpejí palivový systém.

4. Oktanové číslo a změna termodynamiky motoru

Mnoho majitelů věří, že natankováním 100oktanového benzínu dopřejí starému motoru to nejlepší. Pravda je však složitější. Oktanové číslo udává odolnost proti samovznícení (detonacím). Stará paliva zpomalovala hoření olovem, zatímco dnešní prémiová paliva dosahují vysokých oktanů pomocí syntetické složky ETBE (ethyl-tert-butylether) nebo aromatických uhlovodíků.

Nízký kompresní poměr vs. 100 oktanů

Staré motory mají nízký kompresní poměr (např. 7,0:1 až 8,5:1). Pokud nalijete 100oktanový benzín do motoru s původním nastavením zapalování, palivo hoří výrazně pomaleji. Směs nedokáže odevzdat energii pístu a dohořívá ještě v momentě, kdy se otevírá výfukový ventil.

  • Důsledek: Motor ztrácí krouticí moment v nízkých otáčkách, extrémně se přehřívají výfukové ventily i svody a roste tepelná zátěž chlazení.

5. Metodika úpravy předstihu pro moderní palivo

Změna kompresního poměru (např. snižování hlavy) je nežádoucí zásah do originality stroje. Změnu vlastností dnešního paliva však lze efektivně kompenzovat úpravou předstihu zapalování, aby k maximálnímu tlaku spalin (PEAK pressure) docházelo ideálně mezi 10° až 15° po horní úvrati (OT).

  • Posun základního nastavení: Při použití dnešního benzínu na motoru konstruovaném pro původní ČSN paliva zvětšete základní (statický) předstih o cca 2° až 5°. Jiskra hodí dříve, palivo stihne prohořet a odevzdá sílu pístu místo pálení výfukových ventilů.
  • Pružinky odstředivé regulace: U rozdělovače bývá vhodné upravit tuhost pružinek odstředivých závaží tak, aby plný předstih nastupoval dříve nebo plynuleji.
  • Kontrola detonačního hoření: Vyzkoušejte motor v plné zátěži (akcelerace do kopce na vysoký stupeň z nízkých otáček). Motor nesmí zvonit (detonovat). Pokud zvoní, předstih je příliš velký; pokud je lenivý a hřeje se výfuk, předstih je malý.

6. Praktický průvodce: Jak udržet veterána v kondici

A. Volba paliva a tankování

Pokud můžete, vyhněte se běžnému benzínu Natural 95 (E10). Tankujte prémiové sto-oktanové benzíny. Důvodem není oktanové číslo, ale fakt, že obsahují ETBE místo klasického lihu. ETBE neváže vodu, neleptá těsnění a nedegraduje při odstávce. Pokud nemáte tvrzená ventilová sedla, nadále přidávejte aditiva s náhradou olova.

B. Úprava palivové soustavy

  • Vyměňte staré pryžové hadice a těsnění za moderní elastomery odolné vůči alkoholu (např. FKM / Viton).
  • Nainstalujte mezi karburátor a sací potrubí silnou bakelitovou nebo textolitovou izolační podložku a odstiňte palivové trubky od sálavého tepla výfuku, pokud tam již není , dosti často se demontuje jako přežitek tehdejší doby.

C. Zazimování a údržba

  • Před zimou nenechávejte v karburátoru běžný benzín s lihem. Zavřete palivový kohout a nechte motor běžet, dokud sám nezhasne vyčerpáním plovákové komory.
  • Pokud v nádrži zůstává běžný benzín E5/E10, aplikujte do něj před odstavením kvalitní stabilizátory paliva.
Závěrečné doporučení Dr. Motora: Provozování veterána na dnešních cestách vyžaduje pochopení chemických změn, kterými paliva za desetiletí prošla. Není třeba podléhat panice ani provádět neuvážené konstrukční zásahy do motoru. Správnou volbou benzínu s ETBE, výměnou pryžových dílů a pootočením rozdělovače o pár stupňů zajistíte svému stroji spolehlivý chod a dlouhý život i v 21. století!