SKODAMOTOR

Začátkem 60. let minulého století kdy pan Miloš Kratochvil nastoupil do ÚVMV měl až, do svého odchodu v roce 1990 na stole artefakt zmíněný karburátor Diflex v řezu, který upravil jeden kolega ze strojní dílny. Když jsem dokončil přesun a obnovení laboratoře v našich prostorech. Tak jsem dostal na památku od mého učitele i tento artefakt. Je ovšem vystaven v naší pracovně, kde probíhá především studie materiálů a přípravě všeho co se posléze děje v našich dílnách. Druhý kousek na fotografiích jsem dostal od našeho zákazníka. 

 

 

Karburátor, Ize bez přehnání nazvati srdcem motoru. Za jízdy musí vozidlo překonávati odpory jízdní dráhy, které se neustále mění a proto je nutno, aby motor dostal vždy pro každý případ správnou výbušnou směs. Pro pružnou jízdu vozidla požaduje se od karburátoru, aby ve všech změnách provozu, zvláště při přechodu z pomalé jízdy k rychlejší, nebo při stoupnutí odporu jízdní dráhy dodával karburátor motoru směs bezvadně zapalitelnou, aby práce motoru byla stejnoměrná. Nedodá-li karburátor motoru při změně provozu správné směsi jak výše uvedeno, nýbrž směsi chudé, která je buď vůbec nezapalitelná nebo těžce zapalitelná, motor, i když je správně dimenzován, nemůže v přechodném okamžiku vyvinouti náležitého výkonu. Aby se vozidlo v takovém případě nezastavilo nebo nejelo trhavě, musí se přeřaditi převod v rychlostní skříni. Dalším, velice důležitým požadavkem kladeným na karburátor, jest pokud možno nejjednodušší konstrukce. Karburátor má býti tak jednoduchý a v provozu spolehlivý, aby se řidič tímto vůbec nemusil zabývati.

 

Bohužel, systém vnitřního řízení je závislý na pružinách, které jsou ovlivněny ne jen okolní teplotou, ale i nasávaným vzduchem a bohužel, všechny tyt faktory haríli v té době proti a karburátor po nějaké době vyřadil z výroby a automobilka PRAGA začala používat licenční karburátory SOLEX.