Pohled do sacího hrdla karburátoru Jikov 32 DDSR s laminárním profilem.

1. Úvod: Když aerodynamika hraje první housle

V polovině 60. let 20. století prožíval československý automobilový průmysl dynamické období. Příprava moderních koncepcí osobních automobilů s motorem vzadu vyžadovala nejen vyšší výkony, ale i zcela nový přístup k přípravě palivové směsi. Vývojem nového sportovního dvoustupňového karburátoru byl v roce 1965 pověřen Výzkumný ústav Automobilů Praha (ÚVMV – Ústav pro výzkum motorových vozidel).

Výzkumným úkolem a přípravou nejen teorie, ale i uvedení do výroby byl pověřen Ing. Gleb Zaržecký, vedoucí úseku karburátorů tehdejšího ÚVMV. Cíl byl jasný, ale mimořádně náročný: vytvořit novou koncepci dvoustupňového karburátoru, kde aerodynamika a dokonale laminární proudění vzduchu, který se smíchává s palivem ve stechiometrickou směs, byl koncert pro první housle. Výsledkem se stal karburátor Jikov 32 DDSR, jehož velkého úspěchu se mu dostalo v roce 1972, když se objevil na sportovním automobilu Škoda 110 R.

2. Genéze koncepce: Od osvědčeného BS k třídílnému systému DDSR

Základem pro tento karburátor byl Jikov BS, kdy jsou v principu dva karburátory spojené k sobě a tvoří DDSR. Při vývoji a testování bylo nalezeno mnoho možností jak řešit komplikace při opravách sportovních karburátorů, kdy největší bolestí je uložení klapek, tedy vlastních hřídelí. U sportovního nasazení dochází k velkému a opakovanému namáhání a poškozování klapek a pouzder, což vede k přisávání falešného vzduchu a ztrátě možnosti seřízení.

Karburátor se skládá ze tří hlavních dílů:

• Víko karburátoru: Vybaveno odvětráním a samostatným podtlakovým ovládáním II. stupně.
• Hlavní těleso karburátoru: Obsahuje plovákovou komoru, emulzní šachty, hlavní trysky a difuzory.
• Těleso klapek I. a II. stupně: Spodní odlitek z hliníkoé slitiny s prodlouženými bronzovými pouzdry hřídelí.

Kompletní rozklad karburátoru Jikov 32 DDSR na tři základní díly.

3. Konstrukční detaily a plováková komora

Při pohledu do plovákové komory vidíme pečlivé dílenské zpracování vnitřních systémů. Masivní mosazný plovák zajišťuje konstantní hladinu paliva i při dynamické jízdě v zatáčkách. Palivový injektor směruje přesnou dávku akceleračního paliva přímo do hlavního difuzoru I. stupně.

Pohled do rozkryté plovákové komory 

4. Vývojové varianty a zastavený potenciál

Vývoj šel ještě dále – karburátor byl připravený pro dva injektory (pro každou komoru samostatný), ovšem II. stupeň je v sériovém provedení pro vůz Škoda 110 R ovládaný podtlakem. Byla rovněž připravena varianta mechanického spojení za pomoci segmentů ozubených kol, kde se měly klapky ovládat spřaženě a společně pro ryze závodní účely.

5. Závěr a historický přesun na vozy TAZ 1203

Bohužel, karburátor byl příliš sportovní, konstrukčně náročný a úspěšný, takže byla jeho masová výroba zastavena. Pro automobil Škoda 110 R se vyrobilo respektive osadilo pouze cca 2 500 kusů. Další vyrobené karburátory byly následně modifikovány a používány na užitkových vozech Škoda 1203, kde se cenila odolnost samostatného tělesa klapek.

Kompletně sestavený a renovovaný karburátor Jikov 32 DDSR.

Technická specifikace Jikov 32 DDSR